logo

Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Pojďme se v tom zorientovat!

Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Pojďme se v tom zorientovat!

Daň z přidané hodnoty platíme prakticky všichni při nákupu většiny zboží a služeb.

cover

Úroveň

Středně pokročilý

Doporučený čas

4 min

Odborným garantem obsahu je Pro podnikavé

Ke stažení:

„Dodavatel, který je registrován jako plátce daně z přidané hodnoty, musí odvést státu z obchodu část hodnoty. Odběratel si naopak může za jistých okolností zažádat o vrácení daně, kterou státu zaplatí,“ shrnuje fungování DPH poradce Michal Dvořáček.

Plátcem daně se můžete stát dobrovolně nebo jste jím povinně, pokud:

  • váš obrat za kalendářní rok přesáhne 2 miliony Kč. (Když bude během kalendářního roku váš obrat mezi 2 miliony a 2 536 500 Kč, plátcem se stanete od 1. ledna následujícího roku. Pokud překročí 2 536 500 Kč, stanete se plátcem DPH povinně hned od dalšího kalendářního dne.)
  • převezmete podnikání po zemřelém, který byl plátcem DPH nebo pokud koupíte společnost, která je plátcem DPH, stáváte se i vy plátcem od následujícího dne.

Pokud splňujete výše uvedené podmínky, máte povinnost zaregistrovat se do 15 dní po skončení měsíce, kdy k překročení zmíněného limitu došlo. Všichni plátci DPH jsou následně uváděni v registru DPH zřizovaném Ministerstvem financí, případně v online aplikaci ARES.

Dejte si pozor na to, že:

  • Od ledna 2025 “obrat za rok” neznamená obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců kdykoliv v průběhu kalendářního roku, jako tomu bylo doposud. Nově se bere v potaz 1 kalendářní rok.
  • Obrat znamená souhrn jakýchkoliv plateb, které v rámci svého podnikání přijmete nebo na ně vystavíte fakturu — a je jedno, jestli k úhradě faktury fakticky dojde. DPH jste povinni odvést i z neuhrazené faktury.
  • Do celkového obratu se počítají jak platby podléhající DPH, tak platby, které jsou od DPH osvobozeny. Z těch pak DPH neplatíte, ale na vznik povinného plátcovství vliv mají.

Rozdíl mezi plátcem a neplátcem daně ale nespočívá jen v možnosti nebo povinnosti daň odvést. Plátce musí také vést evidenci k DPH, aby byl kdykoli schopen svůj nárok na přeplatky nebo povinnost daň platit prokázat.

Dobrovolný plátce. Kdy se to vyplatí?

Dobrovolný plátce DPH by podle zákona daň platit nemusel, ale přihlásí se k ní ze své vůle, pokud mu to přináší výhody. Většinou se tak rozhodují ti, kteří mají mezi svými dlouhodobými obchodními partnery především plátce DPH.

Přechod z režimu neplátce k plátci DPH většinou mírně zdraží zboží a služby, ale plátci si daň odečtou, takže ve výsledku získají více peněz.

Vyplatí se vám to, pokud:

  • odebíráte zboží nebo služby především od plátců DPH – můžete si totiž odečíst daň na vstupu a cena nákupu se tak snižuje o zaplacenou DPH,
  • jsou vaši zákazníci hlavně plátci DPH,
  • obchodujete se subjekty v jiných zemích EU,
  • nakupujete zboží či služby zatížené základní sazbou DPH, ale prodáváte se sníženou sazbou - zvyšujete tak svou marži. Týká se to například zemědělců nebo stavebních firem, které staví či opravují byty, rodinné domy, hotely a další ubytovací zařízení,
  • plánujete kupovat drahý majetek. Jako plátce DPH máte totiž nárok na odpočet,
  • obchodujete-li těsně pod hranicí dvoumilionového obratu, a nejste dobrovolným plátcem, jste oproti plátcům v určité nevýhodě, jelikož vaše vstupy jsou dražší než jejich.

Důležité jsou ale i marketingové důvody – jako plátce DPH budete na obchodní partnery působit jako větší a často i důvěryhodnější firma.

Komu se registrace k DPH nevyplatí:

  • Opačně je to v případě poskytování mnoha druhů služeb, kde lze předpokládat minimální vstupní náklady a vysokou přidanou hodnotu. Pokud se zabýváte službami jako poradenství, školení či uměleckou profesí, může pro vás statut dobrovolného plátce být z tohoto důvodu nevýhodný.
  • Registrace k DPH se nevyplatí ani těm, kteří poskytují zboží či služby koncovým zákazníkům, kteří si DPH neodečtou. Při prodeji totiž musíte zdanit celou prodejní cenu včetně marže, což vás nutí prodávat za víc, než kdybyste DPH neplatili.
  • Samozřejmě to platí také pro podnikatele, kteří zboží kupují se sníženou sazbou DPH, ale prodávat by museli se základní.

Přeshraniční režim platný od ledna 2025

Od 1.1. dochází k zavedení tzv. přeshraničního režimu pro malé podniky se sídlem v jiném členském státě EU, pro které platí, že pokud podnik v kalendářním roce nepřekročí tuzemský obrat 2 mil. Kč a unijní obrat ve výši 100 000 EUR, může dobrovolně využívat osvobození a v ČR se nestane plátcem DPH. Stejný režim mohou využít české podniky v jiných členských státech EU.

Čtvrtletní nebo měsíční platby?

Zdaňovacím obdobím pro plátce DPH je nejčastěji kalendářní měsíc. Každý nový plátce DPH se stává automaticky měsíčním plátcem.

Na čtvrtletní režim můžete přejít nejdříve po uplynutí dvou let od data registrace. Pokud jste například měsíčním plátcem od března 2022, můžete si o kvartální placení a přiznávání DPH zažádat až v lednu 2024. To může znamenat jistou administrativní úlevu, daň potom státu odvádíte až po třech měsících, povinná přiznání, hlášení a podobně podáváte čtyřikrát namísto dvanáctkrát za rok.

Od 1. ledna 2025 také platí, že plátci DPH mohou podat daňové přiznání za čtvrtletí, pokud výše obratu za uplynulý kalendářní rok nepřekročila částku 15 mil. Kč (doposud to bylo 10 mil. Kč).

Kontrolní a souhrnná hlášení

Další povinností pro plátce DPH jsou pak povinná kontrolní hlášení, a to na měsíční nebo čtvrtletní bází podle toho, zda jste registrovaní jako měsíční nebo čtvrtletní plátce. V každém případě je třeba si frekvenci a termíny ohlídat, při nepodání totiž hrozí přísné postihy.

Hlášení nenahrazují klasická přiznání, jsou pouze jejich doplňkem. Jedná se vlastně o kontrolní výkazy o všech přijatých i vydaných fakturách.

Pokud vaše firma dodává zboží za hranice (a to osobám či firmám, které jsou registrované k dani v jiném státě EU) odevzdáváte finančnímu úřadu ještě takzvané souhrnné hlášení. Podrobnosti najdete v paragrafu 102 zákona o DPH.

Paušální nebo skutečné náklady?

Při podávání daňového přiznání můžete uplatit jeden ze dvou typů nákladů: paušální, nebo skutečné.

  • Paušální náklady nemusíte dokládat a určují se jako pevně stanovené procento z příjmů.
  • Naopak skutečné náklady jsou ty, které na podnikání skutečně vynaložíte a můžete je doložit příslušnými doklady: jednat se může třeba o platy, nákup zboží, údržbu, nájemné nebo třeba výdaje na energie.

Uplatňování skutečných nákladů vám může v závislosti na typu vašeho podnikání významně snížit základ daně. Má to ale vliv na účetní administrativu. Výhody je proto potřeba individuálně zvážit. Pokud si nejste jistí, poraďte se s účetním.

Pokračování článku naleznete v článku: Daňová evidence vs. Účetnictví

Shrnutí

  • Plátcem daně se můžete stát dobrovolně, pokud se vám to vyplatí, nebo jste jím povinně, typicky pokud váš obrat za posledních 12 měsíců přesáhl 2 miliony Kč.
  • Jako plátce DPH musíte na měsíční, případně čtvrtletní bázi platit daň z přidané hodnoty a podávat kontrolní a případně souhrnná hlášení.
  • Nad rámec klasické daňové evidence nebo účetnictví máte také povinnost vést evidenci k DPH. Stále také podáváte daňové přiznání.
  • Podívali jsme se na to, co si můžete dát do nákladů a snížit si tak daňový základ.

O autorovi

Barbora má mnohaleté zkušenosti z mezinárodního start-upového prostředí, kde se věnovala každodennímu provozu, interní komunikaci i oblasti řízení lidských zdrojů. Věří, že ty správné prostředky a nástroje šetří vaše nervy i čas, a mohou tak být jedním z klíčů k úspěchu i ve vašem podnikání.

Barbora Pospíšková

Barbora Pospíšková

Communications & Content Manager

Pro podnikavé

Komentáře

Zatím žádné komentáře.

kam dále?
zkuste naše další služby

Manuály a nástroje

Usnadněte si práci díky jednoduchým a srozumitelným návodům a radám. Přinášíme i tipy na nástroje, které vám ušetří hromadu času.⁠

Pokračovat

Konzultace na míru

Poraďte se s odborníky, čelte svým výzvám společně s mentorem nebo nahlédněte pod ruce dalším podnikatelům.

Pokračovat